Tentokrát se s týdenním hlášením ozývám později než obvykle, neboť mé nestíhání pokračuje. S ohledem na to, že jsem v pátek a sobotu byla na akci (ale po zbytek týdne to šlo) je váhová stagnace vlastně výhra.
Váha: 74,5 kg (stejně jako minulé pondělí)
Výška: 162 cm (taky stejně jako minulé pondělí)
BMI: 28,39 (ááá... co myslíte? Ano, stejně jako minulé pondělí.)
Takže za minulý týden celkem dobré, mohlo být i hůř. Ovšem silácké řeči ze čtvrtka - v neděli po návratu z akce půjdu nakoupit slušné potraviny a od pondělka zas pěkně pořádné počítání a slušná strava (a tentokrát jako opravdu, konec trapných výmluv!!) - zůstaly poněkud nenaplněny. Plusem je, že se nepřežírám, ale složení pořád nic moc. V sobotu jsem z akce (kde jsem se zrovna nekrotila) přijela s příšernou bolestí hlavy, která nepřešela ani v neděli, takže jsem jen přežívala a rozhodně nešla nakoupit. A od pondělka se mi ještě nepodařilo si zajít do pořádného obchodu, takže nakupuju zásoby jenom u nás v Penny a v práci v bufetu.
Ale pozitivní je, že nežeru, jím tak nějak normálně. Dělám si iluzi, že bych se do Kauflandu mohla dostat zítra, snad konečně. Už mám na ty svoje cottage, jogurty, šunku a zeleninu i docela chuť. To je pozitivní, ne? Stýská se mi po děsně zdravé stravě...
Pohyb taky žádný, ale vytrvale chodím ráno do práce pěšky, a to navzdory sněžení a mrazu. Tak aspoň něco neflákám. Doufám, že zítra si nebudu muset cestu prohazovat (ale zase to by bylo spálených kalorií!).
Na pátek mám objednaný cycling, ale už teď se mi na něj nechce. Zatímco jídelní krize jakž takž odezněla, pohybová se mě drží jako klíště. Mrcha. Navíc na mě zjevně něco leze, ale zatím to statečně zaháním. Potřebuju vydržet aspoň do soboty (máme s naším pěveckým minisdružením vystoupení), pak si můžu ochořet.
Jo, a ten nový kabát mi sice všichni chválí, ale už jsem musela přišívat dva knoflíky a navíc je v něm zima!!! Na deset pod nulou není dimenzovaný...
Pro ty z vás, které mi píšete, že vás moje hubnoucí úspěchy povzbuzují (za což velmi děkuji) - zachovejte klid, já se zvetím, konec konců chci ještě aspoň deset kilo dolů, tak mi nic jiného nezbývá:-)). Tělo a hlava se brání, ale já s nima zatočím!
Zuzka
lusil969 | 1. prosince 2010 v 21:57 | 
Zde hledá
Hehe ja mivam vzdycky hroznou chut na zdravou stravu ve chvili, kdy se prezeru - to zacnu vzdycky planovat, jak od zitra bude vsecko jinak atd. a hrozne se na ten zdravej jidelnicek tesim. Jinak tomu je ovsem v den D.:) Mam krokomer, takze proto ty hodnoty, to vis, ma puntickarska povaha to primo vyzaduje:)