Chtěla jsem začít zase psát pravidelně. Chtěla. Chtěla. Chtěla...
Váha: 77,6 kg (ještě o něco povylezla)
Výška: 162 cm (nepovylezla)
BMI: 29,57 (povylezl)
Takže o vánočním týdnu jsem kupodivu zhubla, ale pak dvakrát po sobě přibrala, a pak zase zhubla. Prostě mi to nešlo, nešlo, nešlo... V práci stresy jak blázen, deset hodin práce denně, to mi fakt nesvědčí. Asi můj největší problém - vypadá to, že jsem fakt stresový žrout. Hodlám si najít méně stresující povolání (alternativa: stejně stresující, ale za větší peníze:-)))
Ale! Teď už to opravdu vypadá nadějně, protože už od minulého úterka pěkně počítám, nepřežírám se, i když nesportuju. Ale k tomu mám vhodnou výmluvu v podobě choroby a antibiotik. Musím konstatovat, že zánět nosohltanu (či co to bylo) je při hubnutí velkým pomocníkem, protože když je pro vás každé polknutí utrpením, tak nějaké přecpávání zase až tak nehrozí.
Ale zase abyste si nemysleli, už je mi několik dní dobře a stejně všechno dodržuju! Takže tímto oficiálně prohlašuju hubnoucí krizi za definitivně zahnanou a vyrážím vstříc světlým štíhlejším zítřkům!
Nebudu slibovat, že budu psát častěji, neb stále nestíhám (práce + vedlejšák + hledání nové práce), ale snad to bude lepší.
Rovněž se omlouvám, že neodpovídám na komenty a nemám čas obíhat spřátelené blogy, momentálně žiju prakticky jen a pouze prací. S prací na vedlejšáku skončím někdy v půlce února, pak snad bude líp.
Zuzka
Zde hledá
Tak at ten shon brzy pomine, stres je strasne ubijejici:/