Zuzčin hubnoucí blog aneb "hubnu a zhubnu" - Články

Zpráva z bojiště - Zuzka vs. váha – 0,2:0 – Pomalu, ale jistě

Wed, 26 Jan 2011 21:10:34 +0100

Tak přestože minulý týden váha moc neklesla, pokládám ho za úspěšný, neboť jsem byla vzorná. Tímto prohlašuji jakoukoli hubnoucí krizi definitivně za zažehnanou.

Váha: 77,4 kg (malý úbytek taky úbytek)

Výška: 162 cm (tady naštěstí není úbytek)

BMI: 29,49 (logicky taky klesá)

Doufala jsem, že to půjde dolů rychleji, ale tělo se vzpírá. Nevadí, hlavně že jsem se umravnila.

Tedy úplně dokonalé to není, jouly sedí, ale složení by mohlo být lepší. Ale zase jako žádná hrůza to taky není, je to jenom o něco víc sacharidů na úkor bílkovin, a méně zeleniny, než předtím, ale celkově poměrně v klidu. Taky jím teď jenom 5-6x denně, ne 7x jako předtím. Ale zase na druhou stranu je to pestřejší než předtím, tak to je taky celkem fajn.

Pohyb je tedy bohužel poslabší, převážně pouze chůze a psaní na počítači:-)) (rozhodla jsem se naučit psát všema deseti, tak každý den trénuju).

V rámci léčení mých chorob mi doktorka změřila tlak, mám 120/70 (vyjádřila se o něm jako o "ukázkovém", pamatuju si, že jsem mívala vyšší, i když ne nějak dramaticky, tak kolem 130/80), a nechala mi udělat nějaký důkladnější rozbor krve (k tomu jsem ji ponoukla já, abych věděla, že hubnutí nenapáchalo nějaké škody). byly jsme domluvené, že pokud bude všechno v pořádku, tak se neozve, a protože se neozvala, jsem zřejmě fit a svěží:-))

No, moc svěží se necítím...

Zuzka

Zpráva z bojiště - Zuzka vs. váha – 0:0,6 – Skóre za minulý měsíc

Thu, 20 Jan 2011 19:45:23 +0100

Chtěla jsem začít zase psát pravidelně. Chtěla. Chtěla. Chtěla...

Váha: 77,6 kg (ještě o něco povylezla)

Výška: 162 cm (nepovylezla)

BMI: 29,57 (povylezl)

Takže o vánočním týdnu jsem kupodivu zhubla, ale pak dvakrát po sobě přibrala, a pak zase zhubla. Prostě mi to nešlo, nešlo, nešlo... V práci stresy jak blázen, deset hodin práce denně, to mi fakt nesvědčí. Asi můj největší problém - vypadá to, že jsem fakt stresový žrout. Hodlám si najít méně stresující povolání (alternativa: stejně stresující, ale za větší peníze:-)))

Ale! Teď už to opravdu vypadá nadějně, protože už od minulého úterka pěkně počítám, nepřežírám se, i když nesportuju. Ale k tomu mám vhodnou výmluvu v podobě choroby a antibiotik. Musím konstatovat, že zánět nosohltanu (či co to bylo) je při hubnutí velkým pomocníkem, protože když je pro vás každé polknutí utrpením, tak nějaké přecpávání zase až tak nehrozí.

Ale zase abyste si nemysleli, už je mi několik dní dobře a stejně všechno dodržuju! Takže tímto oficiálně prohlašuju hubnoucí krizi za definitivně zahnanou a vyrážím vstříc světlým štíhlejším zítřkům!

Nebudu slibovat, že budu psát častěji, neb stále nestíhám (práce + vedlejšák + hledání nové práce), ale snad to bude lepší.

Rovněž se omlouvám, že neodpovídám na komenty a nemám čas obíhat spřátelené blogy, momentálně žiju prakticky jen a pouze prací. S prací na vedlejšáku skončím někdy v půlce února, pak snad bude líp.

Zuzka

Hubnoucí deníček - Bojový plán na Vánoce

Thu, 23 Dec 2010 22:18:25 +0100

Milý deníčku,

stejně jako loni jsem se i letos rozhodla vytvořit si bojový plán na Vánoce, který mi zaručí, že nejenže nepřiberu, ale naopak zhubnu! Plán je prostý, a takové plány, jak známo, fungují nejlépe!

Letos to bude horší než loni, protože potřebuju naběhnout zpátky do hubnutí, na což asi Vánoce nesjou ten nejlepší čas, ale mám obavy, že kdybych to ještě odložila, tak už nebudu hubnout nikdy...

Čili vánoční taktika je následující:

hodnota jídla do 7500 kJ denně (trochu víc, než můj obvyklý hubnoucí příjem, uvidíme, co to udělá)
budu jíst všechno - i filety, bramborový salát a cukroví. Nebudu si odpírat něco, co je jednou za rok. Ale budu si to všechno vážit a počítat. Prostě budu jíst všechno, ale v přiměřeném množství
každý den alespoň 30 minut nějakého pohybu - rotoped, posilování, Wii fit. Chůze se do toho nepočítá, ale ráda bych každý den vylezla alespoň na chvíli na vzduch, byť toto si jako závazek nedávám

Doufám, že výše uvedené mi zaručí nějaký úbytek, nebo alepoň ne příbytek:-)). Tento plán by měl trvat do 3. ledna, kdy bych chtěla přejít na "normální" hubnutí.

Poslední čtyři dny plán testuju na cukroví, kde funguje - vždycky si dám pár kousků ke kafi, což je svačina. A těch pár kousků mě opravdu uspokojí, necítím potřebu sežrat celou krabici (a to je to cukroví vynikající). Touhle rychlostí budeme cukroví tahat z mrazáku a dojídat ještě někdy v listopadu:-)). Jo, a opět jsem se vrátila k hořkému kafi.

A jinak Vám všem přeju pěkné svátky!

Zuzka

Zpráva z bojiště - Zuzka vs. váha – 0:2,5 – Skóre za tři týdny

Thu, 23 Dec 2010 22:05:45 +0100

Tak jsem se sem konečně dokopala. Tentokrát to bude souhrnné hlášení za tři týdny...

Váha: 77,0 kg (nechutné stoupnutí)

Výška: 162 cm (nechutná stagnace)

BMI: 29,34 (nechutné stoupnutí)

Za poslední tři týdny váha stoupla, což je dáno tím, že jsem stresový žrout. A ty poslední týdny byly nechutně stresové - v jednu chvíli jsem měla chuť odejít z práce nejlépe na hodinu (stejně dám nejspíš výpověď, ale až v lednu), všechno bylo pro kočku... Potvrzuje se, že na hubnutí potřebuje člověk klid.

Jinak jsem fungovala stylem "ráno jdu do práce - večer přijdu z práce - sednu ke svému vedlejšáku - jdu spát - ráno jdu do práce...", takže jsem neměla čas ani moc chuť něco psát.

Ale nakonec jsem zaťala zuby a rozhodla se zkrotit svou žravost ještě před vánoci. Nejdřív jsem si teda říkala, že na to naběhnu až po svátcích, ale pak jsem usoudila, že odkládání je cesta do pekel. A myslím, že se to povedlo - tento týden jsem byla v pondělí vzorná, v úterý vzorná, ve středu ne tak úplně vzorná (firemní vánoční večírek, ale sežrala jsem tam toho mnohem méně než obvykle, takže celkově spokojenost), a dnes ve čtvrtek jsem taky vzorná. Řekla bych, že se mi podařilo zapadnout do správných kolejí právě včas.

Na vánoce jsem vytvořila plán, abych nepřibírala (v samostatném příspěvku).

Jinak teda stresy už odpadly, takže to snad půjde pěkně.

Taky teď budu mít víc času a tudíž budu i víc psát na blog. Omlouvám se všem, kteří jste marně očekávali nějaký příspěvek a na odpovědi na své komentáře, ale teď už to bude lepší, to slibuju.

Zuzka

Mým národům aneb rok na blogu

Fri, 03 Dec 2010 18:57:19 +0100

Milý deníčku,

nevím, jestli sis toho všiml, ale dneska slavíš své první narozeniny, protože světlo světa jsi spatřil přesně před rokem, tedy 3. prosince 2009!!!

Belgie, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Itálie, Kanada, Kuvajt, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Německo, Nizozemí, Norsko, Nový Zéland, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rusko, Řecko, Slovensko, Švédsko, Španělsko, USA, Velká Británie.

A samozřejmě Česká republika.

To všechno jsou země, o nichž přítel Toplist tvrdí, že z nich na můj blog přišli nějací návštěvníci (resp. myslím, že je jich víc, ale vzpomněla jsem si jen na tyto - deník updatuju, až najdu ten papírek, na který jsem si je všechny psala, protože mi přišlo fascinující, odkud odevšad se sem lidé dostávají, jestli tady Vaše země chybí, klidně se ozvěte v komentářích a já ji přidám:-)).

Za ten rok se toho hodně změnilo. Po pravdě řečeno, když jsem s tímhle blogem začínala, nevěřila jsem, že to vydržím déle než měsíc (předchozí pokus přežil zhruba tuto dobu, možná ani to ne). Nevěřila jsem, že blog bude někoho zajímat - kdo by taky četl výplody nějakého individua, které se snaží zhubnout? Ale jak se zdá, každý si může získat svého čtenáře. Prosinec 2009 - 365 návštěv. Listopad 2010 - 3046 návštěv. Leden 2010 - 1723 zhlédnutí. Listopad 2010 - 9032 zhlédnutí. Nemohu popřít, že mě to hřeje na duši.

Takže, mí vážení čtenáři (tedy vlastně spíš čtenářky, myslím, že osoby něžného pohlaví silně převažují, ale na druhou stranu vím, že sem chodí i nějací ti muži), chci, abyste věděli, že Vaše návštěvy mi dávají pocit, že moje snaha má nějaký smysl. A samozřejmě mi taky vaše návštěvy a komentáře dodávají energii, když už mám všeho plné zuby, a nebýt Vás, myslím, že by se mi hublo mnohem hůř. Jsem ráda, že sem chodíte a doufám, že se Vám tady u mě líbí.

A vědoma si své odpovědnosti vůči všem svým čtenářům tady slavnostně přísahám, že tenhle blog nezahyne!

Vzhůru do dalšího roku!

Zuzka

Zpráva z bojiště - Zuzka vs. váha – 0:0 – No, nic moc

Wed, 01 Dec 2010 19:30:10 +0100

Tentokrát se s týdenním hlášením ozývám později než obvykle, neboť mé nestíhání pokračuje. S ohledem na to, že jsem v pátek a sobotu byla na akci (ale po zbytek týdne to šlo) je váhová stagnace vlastně výhra.

Váha: 74,5 kg (stejně jako minulé pondělí)

Výška: 162 cm (taky stejně jako minulé pondělí)

BMI: 28,39 (ááá... co myslíte? Ano, stejně jako minulé pondělí.)

Takže za minulý týden celkem dobré, mohlo být i hůř. Ovšem silácké řeči ze čtvrtka - v neděli po návratu z akce půjdu nakoupit slušné potraviny a od pondělka zas pěkně pořádné počítání a slušná strava (a tentokrát jako opravdu, konec trapných výmluv!!) - zůstaly poněkud nenaplněny. Plusem je, že se nepřežírám, ale složení pořád nic moc. V sobotu jsem z akce (kde jsem se zrovna nekrotila) přijela s příšernou bolestí hlavy, která nepřešela ani v neděli, takže jsem jen přežívala a rozhodně nešla nakoupit. A od pondělka se mi ještě nepodařilo si zajít do pořádného obchodu, takže nakupuju zásoby jenom u nás v Penny a v práci v bufetu.

Ale pozitivní je, že nežeru, jím tak nějak normálně. Dělám si iluzi, že bych se do Kauflandu mohla dostat zítra, snad konečně. Už mám na ty svoje cottage, jogurty, šunku a zeleninu i docela chuť. To je pozitivní, ne? Stýská se mi po děsně zdravé stravě...

Pohyb taky žádný, ale vytrvale chodím ráno do práce pěšky, a to navzdory sněžení a mrazu. Tak aspoň něco neflákám. Doufám, že zítra si nebudu muset cestu prohazovat (ale zase to by bylo spálených kalorií!).

Na pátek mám objednaný cycling, ale už teď se mi na něj nechce. Zatímco jídelní krize jakž takž odezněla, pohybová se mě drží jako klíště. Mrcha. Navíc na mě zjevně něco leze, ale zatím to statečně zaháním. Potřebuju vydržet aspoň do soboty (máme s naším pěveckým minisdružením vystoupení), pak si můžu ochořet.

Jo, a ten nový kabát mi sice všichni chválí, ale už jsem musela přišívat dva knoflíky a navíc je v něm zima!!! Na deset pod nulou není dimenzovaný...

Pro ty z vás, které mi píšete, že vás moje hubnoucí úspěchy povzbuzují (za což velmi děkuji) - zachovejte klid, já se zvetím, konec konců chci ještě aspoň deset kilo dolů, tak mi nic jiného nezbývá:-)). Tělo a hlava se brání, ale já s nima zatočím!

Zuzka

Hubnoucí deníček – Nesnídám, nesvačím, nestihnu to, nestačím...

Thu, 25 Nov 2010 22:11:55 +0100

Milý deníčku,

trochu přeháním - snídám i svačím, ale je fakt, že naprosto nestíhám.

Kromě toho, že nestíhám psát na blog a dělat další věci, tak taky nějak nezvládám to hubnutí. Tedy, podařilo se mi zkrotit žravost, ale jinak se mohu pochválit jen rozumným množstvím jídla (to vychází tak kolem těch 6500 kJ, jak jsem chtěla), nikoli jeho složením. O pohybu nemluvě, ten kromě chůze veškerý žádný. Ale celkově se to zlepšuje, v neděli po návratu z akce půjdu nakoupit slušné potraviny a od pondělka zas pěkně pořádné počítání a slušná strava (a tentokrát jako opravdu, konec trapných výmluv!!).

Jinak si ale myslím, že váha leze dolů, cítím se nějaká lehčí. Ale celkově tento týden vnímám ještě jako krizi, byť se zdá, že jsem se úspěšně vyhla tomu, abych nabrala kurz k joju. Ale i když mi ten závazek na tento týden zrovna dvakrát nevychází a pořád je to kritický týden, jsem v zásadě spokojená, protože mám pocit, že se mi daří vyhrabat se z toho ven.

Hm, to zní nějak zmateně... to bude asi přepracovaností. No nic, neberte mě vážně:-))

Dost jsem nad tím uvažovala, proč právě teď taková krize. Kromě toho, že už hubnu dost dlouho, jsem si opět vzpomněla, co jsem četla - že je obvykle problém dostat se pod nejnižší váhu, co měl člověk v dospělosti. Když budu počítat za dospělost vyšší ročníky gymplu, tam jsem myslím měla nejmíň nějak kolem 76 kilo, možná i víc (fakt si to moc nepamatuju, ale jsem si celkem jistá, že při tanečních jsem se dostala o dost pod 80 kilo) . A teď už jsem pod touhle váhou. Třeba se tělo prostě rozhodlo, že se bude bránit trochu zuřivěji než dosud. Ale má smůlu, protože já tu 6 na začátku chci a chci, i když při tomhle odporu mého váženého těla to asi bude větší makačka, než jsem čekala.

Dneska jsem si koupila krátký kabát. Nakonec ve velikost 44, protože tu 42 jsem sice oblékla, ale byl mi tak těsný v ramenou, že kdyby mě někdo přepadl, nemohla bych ani dát ruce vzhůru. A to by si dotyčný zlosyn mohl špatně vyložit, a tak by mě malé číslo kabátu ohrožovalo na životě. A pod větší kabát se vejde tlustší svetr. Na zimní bundu mi zatím nějak nevybyly peníze:-))

Takže se s vámi loučím, zítra vyrážím na dietně-pasťovou akci, zase se ozvu v sobotu nebo v neděli. Mějte se!

Zuzka

Zpráva z bojiště - Zuzka vs. váha – 0:1,1 – Konec přestávky

Mon, 22 Nov 2010 22:35:42 +0100

Dneska ráno váha samozřejmě ukázala přírůstek, což zase není tak překvapivé.

Váha: 74,5 kg (dalo se to čekat)

Výška: 162 cm (proč není přírůstek i tady???)

BMI: 28,39

Řekněme si to upřímně, pauzu nezvládám, takže na ni kašlu a najíždím zpět na hubnoucí režim. Pravda, je tu da dietní past v pátek a sobotu, ale to je jedno, zbývající dny se prostě budu snažit. Teď sice budou dietní pasti prakticky až do vánoc, ale nevadí, nějak se to zmákne.

Takže ode dneška zase najíždím na svých 6500 kJ, půl kila zeleniny a 90 g bílkovin a to by v tom byl čert, aby se to nepohlo. Tento týden to ještě nebude se cvičením tak žhavé, ale od příštího týdne na to tvrdě naběhnu. Tělo si odpočinulo a teď se zase bude pěkně snažit. Howgh!

Jo, a dneska jsem si koupila nové slušné kalhoty, takže na té akci nebudu firmě dělat ostudu:-)) Kalhoty jsou velikost 42, což je potěšující. Nezmenšuje se, ale ani nezvětšuje...

Zuzka

Hubnoucí deníček – Drahá dieta?

Sun, 21 Nov 2010 20:25:47 +0100

Milý deníčku,

teď onehdy jsem zase četla nějakou diskuzi na téma hubnutí (moje oiblíbená zábava na netu), a téměř jako v každé druhé jsem v ní narazila na názor jedné z přispěvatelek, že ona by ráda hubla a jedla kvalitně, ale nemůže, protože to přijde strašně draho.

Protože se o tom chystám už delší dobu napsat, mám dokonce připravený jeden účet, ze kterého vyjdu.

Takže nejdřív trochu čísel: mám před sebou dvě účtenky z nákupu. Celý nákup stál 458,- Kč. Když spočtu kalorickou hodnotu potravin, dojdu k číslu 25834 kJ, což při spotřebě 6500 kJ na den dělá jídlo téměř na 4 dny (přesně to vychází na 3,98 dne:-))). Vzhledem k ceně nákupu to znamená cca 115 Kč na den.

Je to moc? Já bych řekla, že ne. Samozřejmě to jistě závisí i na tom, z jakého jídla člověk ztloustl, ale pokud to zrovna nebylo z hromady rohlíků s paštikou, tak bych řekla, že je to levnější. Třeba já jsem rozhodně mívala normální oběd (menu vyjde na 60-75 kaček), a k tomu jsem si kupovala snídani, takové dvě svačiny, cestou domů něco dobrého, většinou i v práci něco dobrého (mimo ty svačiny). A taková rozežranost něco stojí - rozhodně to vycházelo na víc než těch výše uvedených 115 Kč na den. Já si dlouhodobě vedu přehled výdajů a momentálně skutečně vydávám za jídlo méně, než v době, kdy jsem nehubla, a to i přesto, že nakupuju víc jídla za své a méně ujídám ze společných domácích zásob.

Ještě k výše uvedeným účtenkám - samozřejmě je to tak, že některé jídlo, které denně nebo skoro denně jím (třeba mlíko, med, tuňák) tam není, ale je to tak, že kdybych použila jen jídlo z tohohle nákupu, tak mi 4 dny vydrží (ve skutečnosti třeba zeleniny nebo jogurtů tam bylo jen na tři dny, na druhou stranu ovesných vloček tam bylo půl kila, a to je na deset dní). Bylo to koupené v Kauflandu (kromě vloček, ty jsou z Billy), takže jídlo bylo poměrně levné, ale byly tam třeba taky tři balíčky šunky po 100 g, které stály každý kolem 30 korun (doporučuju Kaufland, totéž v Bille stojí 37 Kč).

Takže mě to vychází, že pro tlouštíky mého typu (tloušťka z přežírání s tím, že jsem si s cenou jídla tak moc hlavu nelámala) je hubnutí finančně výhodné (čokoláda a fastfoody vyjdou člověka draho:-)). Samozřejmě to tak nemá každý, ale rozhodně to není tak, že by hubnutí vždycky přišlo dráž. Nehledě tedy na to, že já si ani dnes s cenou jídla hlavu nelámu, myslím, že kdybych víc plánovala a věnovala tomu trochu času, dokázala bych to ještě zlevnit. Např. kdybych nejedla šunku, ale kupovala si místo toho kuřecí prsa a vždycky si je připravila a třeba si s nima obložila chleba, vyjde mě to z hlediska výživové hodnoty stejně, ale cenově na polovinu, když počítám 160 Kč za kilo kuřecích prsou, což je na 100 g 16 Kč, zatímco ta šunka, kterou kupuju, mě vychází na 30-37 Kč za 100 g, ovšem na druhou stranu je s tím víc práce. Myslím, že kdybych si jídlo vařila, taky by to vyšlo levněji (např si na den udělala sáček rýže a k tomu přihodila nějaké to kuřecí maso, to mi klidně vyjde na tři jídla), zatímco já jím vlastně všechno "kupované", co už se nijak neupravuje.

Jo, a mluvím o člověku, který živí jen sám sebe, nemám představu, jak by to vycházelo při vaření pro rodinu.

A jak to máte vy? Zkoušely (zkoušeli) jste si někdy spočítat, co vás vyjde levněji, pokud jde o jídlo? Docela by mě to zajímalo, protože pro mne je fakt hubnutí finančně výhodnější (mluvím teda o jídle, ne o celkových výdajích, to už tak skvělé není, vzhledem k tomu, kolik vydávám za cycling a podobně, ale i to se dá různě obejít), ale lidi si právě často stěžují, že je jídlo při hubnutí dražší, tak by mě zajímalo, jestli jsem opravdu taková anomálie.

Zuzka

Hubnoucí deníček – Končím

Sat, 20 Nov 2010 20:41:30 +0100

Milý deníčku,

rozhodla jsem se, že končím. Nikoli ovšem s hubnutím, ale s přestávkou v hubnutí. Byla to blbost.

Nebo možná obecně to asi blbost není, ale já to nezvládám. Takže jsem se rozhodla souhlasit s těmi z vás, kdo si myslíte, že bych tu přestávku neměla mít. Je to prosté - nezvládám ji. Mám neuvěřitelnou touhu se přežírat, takže toho raději nechám zavčasu. Aby se mi nestalo, že už nedokážu navázat.

Raději tedy budu pár dní vzorná, pak nějak přežiju tu dvoudenní dietní past, a pak budu zase vzorná, než abych se pokusila o další týden "nedietění" a chytla mě dlouhodobá žravka.

Vím, že původně jsem chtěla jíst víceméně dietně (ve smyslu množství joulů) a jenom změnit skladbu jídla, ale poněkud se mi to vymklo. Takže teď si jdu udělat k večeři tvarohové taštičky (když už jsem si je pracně sehnala a mám na ně příšernou chuť, tak se jich nevzdám:-))) a zítra zase pěkně najíždím na hubnutí.

Nicméně to ukázalo, že po skončení hubnutí budu mít asi zásadní problém, který bude třeba vyřešit, protože kdybych to znovu nabrala zpátky, tak nemyslím, že bych našla energii na další pokus.

Ale zatím to nebudu řešit, ještě aspoň deset kilo hodlám zhubnout. Tak vzhůru do toho!

Zuzka

Hubnoucí deníček – Hon za tvarohovými taštičkami

Fri, 19 Nov 2010 20:07:59 +0100

Milý deníčku,

psychika je hrozná svině. Jakmile jsem si řekla, že si dám týden či dva od hubnutí oddech, začaly se mi sbíhart sliny na všechna možná jídla, po kterých jsem rok ani nevzdechla...

Kdyby mi ta jídla alespoň celý rok chyběla, ale vůbec ne. Jenom teď jsem na to všechno dostala chuť. Jako kdybych měla pocit, že za ty dva týdny musím stihnout všechno, co se dá... Moc mě to nenadchlo, protože se mi tahle reakce těla (a hlavně hlavy) moc nelíbí. Přesně toho se bojím i po skončení hubnutí. Ale možná to nebude tak zlé, protože zase budu vědět, že to není jen dvoutýdenní přestávka, nevím... Asi to bude makačka, až s hubnutím skončím, zase nezvlčit. Doufala jsem, že po roce už by se takové věci stávat nemusely, ale zjevně to u mě bude asi boj na zbytek života. No jo, když se člověk čtvrt století cpe, tak to asu nebude tak snadné zvrátit. Každopádně jestli mě to během víkendu nepřejde, tak asi na hubnutí naběhnu už v pondělí, i když tam bude ta dvoudenní hubnoucí past v podobě účasti na konferenci. Ale nerada bych se rozežrala úplně totálně.

A k těm taštičkám. Na ty mám chuť už asi týden, a dneska jsem si teda řekla, že si je koupím a udělám k večeři. Takže jsem oblítala půl města, protože je samozřejmě nikde neměli, ale nakonec se mi je podařilo sehnat. Ale protože jsem se cestou stavila v mekáči (ehm...), tak je budu mít až zítra na oběd, protože dneska už se do mě nevejdou.

Zítra vyrážíme nakupovat, tak asi něco na povzbuzení (tj. ty taštičky) budu potřebovat.

Zuzka

Hubnoucí deníček – Ještě štěstí, že mám výmluvu

Thu, 18 Nov 2010 19:22:40 +0100

Milý deníčku,

ještě štěstí, že jsem v neděli vyrazila na tu Lysou. Jinak by mě dneska nebolelo koleno (sice jenom trošičku, ale kdo ví, třeba mi hrozí upadnutí nohy) a já bych neměla výmluvu, proč zrušit zítřejší cycling.

Zdá se, že záchvat lenosti mě konečně dostihl. Sice ne úplně, pořád v průměru chodím těch 12000 kroků denně, ale civičit se mi co? Správně, cvičit se mi NECHCE!!! Takže co? Nebudu cvičit. Alespoň ne tento týden, na příští už mám zase něco objednaného a pokusím se lenosti nepodlehnout.

Budu na to nahlížet z té lepší stránky - tělo si pár dní od pohybu odpočine, a o to větší bude jeho šok, až zase přijde. Bude tak zděšené, že kila budou mizet sama od sebe (ale až ten další týden, protože v příštím týdnu mám před sebou dvoudenní dietní past, a to takovou, že boj s ní jsem zbaběle vzdala předem). Další týden je opět další past, ale té myslím odolám. Do vánoc to budou úplné dietní horory, je to fakt období na dvě věci...

Zuzka

Hubnoucí deníček – Rok hubnutí

Wed, 17 Nov 2010 13:37:11 +0100

Milý deníčku,

dneska je to přesně rok, co jsme se já a můj hubnoucí režim dali dohromady. Nadešel čas oslav, radovánek, juchání a jídla... no dobře, tak ne, nechci to všechno přibrat zpátky...:-)

17.11.2009 - váha 112,1 kg

17.11.2010 - váha 73,8 kg

Takže za ten rok, co se mi podařilo zaplout do hubnoucího režimu, mám dole 38,3 kg. Ten zbytek jsem zhubla už předtím, ale to bylo jen takové šolíchání.

Myslím, že za rok je to krásný výsledek, je to v průměru přes tři kila za měsíc. Za ten rok se toho hodně změnilo, dostala jsem do nevídané formy (tedy alespoň na mě), vyměnila šatník, zvykla si na obdivné reakce okolí:-)) a na jiné jídlo a tak podobně.

Dneska jsem si musela vzít nový hubnoucí sešit - zapisuju si své hubnutí do starého diáře, a protože rok má 365 dní, tak jsem dneska musela začít se zapisováním do dalšího starého diáře. Ještě, že tak, ten co jsem ho teď dopsala, už je ve značném stupni rozkladu.

Teď se mi sice váha potácí v kruhu, ale věřím, že těch 10 kilo dolů, co bych ještě chtěla, zvládnu, a doufám, že to nebude trvat další rok:-))

Nikdy předtím jsem tak dlouho nevydržela, rekord byl kolem 9 měsíců. A i když se mi teď nehubne moc dobře a mám víc výpadků, začínám pomalu věřit tomu, že tentokrát se žádné jojo konat nebude.

A brzy oslavím i rok na blogu!

Zuzka

Hubnoucí deníček – Hubnoucí past se nekoná

Tue, 16 Nov 2010 22:20:01 +0100

Milý deníčku,

dnešní večer a zítřek měly být původně dietní past, neb byla naplánovaná návštěva u tety, která se ale nakonec nekoná.

Jsem tomu docela ráda, protože bych ráda měla alespoň jeden týden bez výpadků. A příští týden jedu na dva dny na konferenci, a tam bude raut a svačinky a snídaně v hotelu... prostě samá lákadla. A už jedu po několikáté, tak vím, že to bude stát za to:-)). A další týden vyrážíme na nějaké vystoupení. A pak kdo ví co, a pak vánoce... Ale tenhle týden by tedy měl být v pořádku. Zatím mi to jde, jak jsem si představovala. Složení jídla žádná sláva, ale množství zvládám. Dneska jsem obědvala výborné rizoto.

Po nedělním výšlapu mě stále bolí koleno, které jsem si odrovnala při sestupu. Doufám, že se to nějak uklidní, sice mi to vyloženě nebrání v chůzi, ale cítím ho. Pravá kyčel už se uklidnila. Svaly pořád pobolívají:-)) No prostě jsem normální troska, no... Myslím, že ty roky obezity se bohužel na kloubech asi přece jenom podepsaly, byť při běžném pohybu žádné potíže nemám. Ale sestupy z kopců mi dělají problémy.

Dneska mi došel náhrdelník (takový jednoduchý kroužek) a přívěsek na krk, co jsem si objednala, sice děsně drahé, ale udělalo mi to radost. Je to moje odměna za zhubnutí, zasloužím si ji a jsem spokojený člověk.

Zuzka

Zpráva z bojiště - Zuzka vs. váha – 0:1,5 – Motám se v kruhu

Mon, 15 Nov 2010 21:33:33 +0100

Dneska ráno váha ukázala zhruba to, co jsem čekala, tudíž přibrání.

Ale nedělám si z toho hlavu.

Váha: 73,4 kg (dalo se to čekat)

Výška: 162 cm (pořád stejně)

BMI: 27,97

Na tom přibrání se jednak asi podepsala ta páteční žranice, druhak asi i včerejšek, kdy jsem to večer taky poněkud přepískla, i když to nebyl úplná bezuzdná žravka. Myslím, že vysoké datum udělalo svoje, a taky jsem včera asi podcenila množství jídla na ten výšlap, takže mě večer dohnal hlad.

Je třeba si přiznat, že cca poslední měsíc se jenom motám v kruhu, nahoru a dolů. Myslím, že možná z toho hubnutí začínám být mírně unavená, přece jenom v tom hubnoucím režimu jsem už skoro rok (co nevidět budu slavit:-))), a navíc předtím několik měsíců takové ty pokusy najet na dietu. Mívám teď často chutě na různé věci, co obvykle nejím. Není to tím, že by se mi přejedlo to, co jím, to mi pořád chutná, ale tělo se dožaduje různorodější stravy.

Rozhodla jsem se, že tento týden teda zkusím změnu. Budu jíst věci, co nomálně nejím, nebo jím ne tak často (nakoupila jsem ochucené kefírové mléka, vícezrnný chleba, ochucené mlíko, ovoce, nějaký rybí salát a tak), a chodit s kolegyněmi na oběd - třeba ho nesním celý, ale bude to jídlo, na které nejsem úplně tak zvyklá. Trochu poměním i časy alespoň některých jídel, prostě ať to jinak než doteď. Hodnotu budu držet tak na 4500-5000 kJ, a k tomu ten oběd. Snad tělu ta změna udělá dobře. Ale pořád to bude hubnoucí režim, jen s jinou stravou než obvykle. Uvidím, co to udělá.

Mám trochu obavy, aby to nebyl nějaký začátek krize, ale celkem mě uklidňuje, že při mých předchozích pokusech a následných jojo efektech to vypadalo jinak, prostě prudká změna ze dne na den (jeden den pohodička, pak "cvak!" a ze dne na den konec a návrat ke starým způsobům). Teď je to jiné, spíš jako by tělo signalizovalo požadavek na změnu, byť třeba dočasnou. Je taky možné, že už se dostávám na hranici, kterou se váze nechce překročit, a tak se tělo brání. Přece jenom mám teď váhu někdy ze základky (a možná i o něco menší).

Pohyb asi nebude nic moc, ale ráda bych tam vmáčkla aspoň jeden cycling a plavání.

Jinak, ačkoli se mi včera turistilo moc dobře, tak dneska se tělo ozývá - pravá kyčel, levé koleno a bolavé svaly. Není to nějaká hrůza, ale cítit to je. Aspoň je vidět, že tělo muselo pracovat jinak a víc, než je zvyklé.

Zuzka

Hubnoucí deníček – Výšlap na Lysou

Sun, 14 Nov 2010 18:22:32 +0100

Milý deníčku,

dneska jsem si s jedním novým známým vyrazila na Lysou horu.

Měla jsem určité obavy, protože letost jsem na horých vůbec nebyla a loni mě každý kopeček stál děsné úsilí a funěla jsem jako lokomotiva. Říkala jsem si, jestli je dobrý nápad testovat svou kopcovou zdatnost právě na nejvyšší hoře široko daleko.

Ono se to totiž nezdá - sice si myslím, že jsem docela ve formě, ale cycling není totéž co šplhání po kopcích. A nechtěla jsem uprostřed chůze odpadnout. Nakonec jsme sice vyráželi z Malenovic a převýšení bylo jen něco přes 600 m, ale i tak, prostě jsem nechtěla vypadat jako padavka.

Byly to zcela zbytečné starosti. Vyběhla jsem nahoru jako kamzík a ani se pořádně nezadýchala (s výjimku posledního mimořádně strmého úseku, ale ani tam jsem nebyla nějak úplně vyřízená). Cestou jsme sice měli zastávku, ale ne kvůli mně, já jsem ji nepotřebovala (on taky ne, prostě jsme si sedli a obdivovali krajinu). Nakonec byla jako vždy horší cesta dolů, docela mě bolí koleno. Ale jinak krásný výlet, počasí jak v létě, nádherný výhled, prostě paráda. A jsem úžasná, teď můžu bez obav vyrážet na túry a nebudu tam snad jako vždy předtím zdaleka nejslabší.

Jenom se mi nahoře nepodařilo koupit turistickou známku (pokud ji tam vůbec měli), protože všude byly fronty tak na tři čtvrtě hodiny. Vypadalo to, že se asi všichni turisti rozhodli využít jednoho z posledních pěkných víkendů a vyrazili na túru. A většina z nich s sebou měla psa, vypadalo to tam jako na výstavě:-))

Zuzka

Hubnoucí deníček – Výhody bývalých tlouštíků

Sat, 13 Nov 2010 21:44:38 +0100

Milý deníčku,

už delší dobu si uvědomuju, že být bývalým tlouštíkem (no dobře, ještě ne úlně bývalým, ale řekněme bývalým velkým tlouštíkem) má i své výhody. Např. se na vás okolí dívá jinak než na jiné lidi s nadváhou (tj. než na ty, kteří nikdy tlustší nebyli) a uplatňuje na vás jiná měřítka.

Pěkně se to dá ilustrovat na příkladu naší rodiny:

Moje starší sestra váží momentálně cca o dvě kila méně než já, přičemž je asi o dva centimetry menší. V poslední době něco zhubla, ale její maximální váha byla nanejvýš možná o pět šest kilo vyšší než je teď, zatímco moje byla víte jaká...

Nedávno k nám volala naše teta, která je mým hubnutím strašně nadšená, nicméně už se z její strany projevují určité obavy. Podle sestřina popisu hovor probíhal zhruba nějak takto:

teta: "Co Zuzka, pořád hubne?"

sestra: "Ano."

teta: "A kolik váží?"

sestra: "O něco víc než já."

teta: "A to je kolik?"

sestra: "Asi 73 kilo."

teta: "Tak to už by neměla hubnout."

sestra: "Teto, podívej se na mě. Myslíš, že já bych taky neměla hubnout?"

teta: "Ale to je něco úplně jiného..."

A to je přesně ono. Ten jediný rozdíl mezi náma dvěma je v tom, že já se dokázala vyžrat na 118 kilo, na rozdíl od mé mnohem rozumnější sestry (plus ona je starší a má dvě děti, tudíž i nárok na nějaké to kilo navíc). Ale teď se moje bývalá strašlivá tloušťka proměnila ve výhodu. U mě si lidi myslí, že už nepotřebuju hubnout, zatímco u ní by to tak nejspíš neviděli. Má smůlu, mají na ni jiná měřítka.

Že bych už neměla hubnout mi už řeklo víc lidí. A že bych si měla dojít na krevní testy (to mi říkala i doktorka a hodlám to udělat). A že už hubnout nepotřebuju. A tak podobně. Některé z nich podezřívám, že mají obavy, aby se ze mne nestala nějaká anorektička. To opravdu nehrozí, na to příliš ráda jím. Chápu, že to myslí dobře a mají starost, ale přijde mi to mírně legrační. Na svou výšku můžu mít klidně o deset kilo míň, než mám teď, a pořád budu dobře stavěná, nikoli příliš hubená. No jo, když mě znali před 45 killy, tak jim teď asi přijdu vyhublá:-))

Takže jestli máte hodně kilo navíc, nezoufejte, až začnete hubnout, promění se to ve vašu výhodu...

Zuzka

Hubnoucí deníček – Den vskutku nedietní

Fri, 12 Nov 2010 21:27:17 +0100

Milý deníčku,

dneska jsme byly na návštěvě u kolegyně, takže tento den byl už předem plánován jako nedietní.

Pročež můj mozek usoudil, že když nedietní, tak nedietní, a že je tedy třeba, aby si tělo doplnilo některé živiny, které mu dlouhodobě chybí. Hlavně pak ty, které se nacházejí v tvarohových koláčích, tyčince Shock a horké čokoládě s maršmelouny(a samozřejmě v těch, co jsou v jídle, které nám nabídla kolegyně). Ovšem některé věci se ošálit nedají - třeba to, že žaludek už prostě není zvyklý na tolik jídla, takže jsem narvaná až po vrch. Oči by jedly, ale žaludek už to nezvládá.

Takže dnešek byl rozhodně nedietní, ale zítra už budu zase hodná Zuzka. Jinak jsem ještě odpískala zítřejší bazén, protože v neděli poněkud neplánovaně vyrážím na Lysou a chci si alespoň jeden víkendový den polenošit. Vzhledem k tomu, jak to dneska vypadalo s jídlem, moc nečekám, že bude za tento týden úbytek, ale nevadí, čas od času si člověk něco dopřát může.

Zuzka

Hubnoucí deníček – Kdo maže, ten jede

Thu, 11 Nov 2010 19:59:46 +0100

Milý deníčku,

předevčírem jsem se konečně dokopala k tomu, abych si koupila nějaké zpevňující tělové mléko.

Ten dotaz už tady párkrát padl - jestli se mi při hubnutí dobře stahuje kůže. Celkově musím říct, že ano. Na to, kolik kilo jsem dala dolů, je to myslím dost dobré. Ale je pravda, že v některých místech to není ono, hlavně tedy na vnitřní straně stehen, pažích a břiše (i když tam je to spíš ještě pořád vycpáno sádlem:-)). No jo, přece jenom už mi není dvacet a zhubla jsem opravdu hodně, a to i poměrně rychle.

Takže jsem se rozhodla, že tomu zkusím přece jenom trochu pomoct a zakoupila výše uvedené tělové mléko. Hodlám se jím patlat každý večer (hlavně na těch problematických partiích), tak doufám, že to k něčemu bude. Ještě musím podotknout, že pro mě je něco takového obrovský výkon, protože třeba k nějakému pravidelnému ošetřování pleti jsem se nikdy nedokázala dokopat.

A ještě budu dělat jednu věc - každou sprchu pěkně zakončím střídavým sprchováním teplou a studenou (hlavně zadek a nohy), protože by to mělo pomáhat proti celulitidě, kteréžto se mé tělo samozřejmě nevyhnulo. A pak budu děsně krásná:-))

Zuzka

Hubnoucí deníček – Jídelní hrdinka

Wed, 10 Nov 2010 20:08:39 +0100

Milý deníčku,

dnes nic sáhodlouhého, jenom se trochu pochválím, že jsem byla dva dny za jídelní hrdinku.

Včera jsem měla nějak blbou náladu, a v jídelně, kam občas zajdeme, měli k obědu mimo jiné buchty. Dos silně jsem uvažovala, že se na dietu pro ten den vykašlu a dám si je a svou blbou náladu si vylepším (ano, funguje to na mě), ale nakonec jsem co? Ano, správně, odolala. Přiznávám, že trochu mi pomohla kolegova informace, že buchty jsou marmeládové, a ty já moc nemusím (resp. stojí na spodním konci mého buchtového spektra, ale zase že bych si na nich nepochutnala, to ne, takže kus hrdinství tam byl).

A dneska ráno jsem dorazila do práce a na stole leží dva kousky buchty, disko sušenka a kafe 3 v 1. Kolega měl narozeniny, tak přinesl dobroty. A já buchty dala kolegyni, sušenku jinému kolegovi a nechala si jenom to kafe (a ani to jsem nevypila, mám ho schované).

Takže jsem spokojená, i když jinak se moc nedržím toho mírně zmenšeného množství joulů, jak jsem chtěla, spíš jím obvyklé dávky.

Zuzka